Dvě vteřiny strachu

8. listopadu 2006 v 11:27 | Chachina |  Rodina
... tak ty jsem zažila právě před chvílí, kdy jsem si jen "odskočila" zalít kafe do kuchyně a když jsem se vrátila, byla Kájinka, která si do té doby hezky hrála v obýváku (hezky=vyhazovala bráškovi dinosaury z krabice) fuč! Krve by se ve mně nedořezali.. Začala jsem lítat po bytě jak torpédo a najednou se z koupelny ozvalo "en mamá" (dosud jsme nepřišli na to, co tenhle výkřik znamená, mohla bych si ješitně myslet, že z toho jednou bude třeba "máma", ale kdo ví..) a..mně spadl kámen ze srdce. Jen nechápu, jak naše, většinou poměrně hlučná, holčička vydržela v té koupelně tak strašně potichu.. A to se jí ještě zdálo velmi vtipné, když jsem rozrazila dveře od koupelny, evidentě jí to přišlo jako dobrý nápad na jakousi inovaci hry "kdepak je Kája, kuk na ní" :-)
Ale sluší mi ta fialová, ne?
Schválně, jestli přijdeš na to, že to chci ochutnat ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 8. listopadu 2006 v 16:46 | Reagovat

Dobrou chuť :-D

2 jm jm | Web | 10. listopadu 2006 v 15:42 | Reagovat

Koukam, že Karin nezbývá než postupovat fakt mílovými kroky, aby s Adamem obstála:-)

Jinak zdravím od našich. Zjistil jsem, že váš blog se živým zájmem sledují, ale jsou zjevně příliš plachý, aby se vyjádřili v komentářích...

3 - J - - J - | 12. listopadu 2006 v 22:38 | Reagovat

jm : Děkujeme a též zdravíme. Jen ať se klidně vyjádří, my je určitě nepokoušeme, i když už nám roste šestý (!) zub :o)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama