Další "mimi-hra"

25. listopadu 2006 v 19:21 | Chachina |  Rodina
Tak tohle ("Kdepak je Karinka.... Není Karinka?... Tady jéé!...") je momentálně naše nejoblíbenější hra. Někteří (některé) z nás by jí vydrželi(y) hrát celý den ;-)
Vidíš mě?
Teď už mě určitě vidět nemůžeš..
No.. pod tou dekou je nějaký divný vzduch :-o
Ale stejně je to legrace! :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 26. listopadu 2006 v 22:51 | Reagovat

Vidím, že vele-oblíbená hra je momentálně u nás stejná - byť je zatím Jáša ležák :-D

Dodatky k předchozím blogům: místo období separační úzkosti máme období prudkého vzepnutí společenského pudu. Jáša se vrhá do náruče naprosto komukoli, kdo je ochoten s ním pohazovat a dělat na něj obličeje.

Dodatek II pro Moniku: proti Adámkovi je malý klíček ševelivé tišátko. Nikdy před tím ani nikdy po tom jsem nepotkala tak hlasitou famílii :-D (Takže je v tom dítko vlastně nevinně :-P)

(Ehm, nebrat prosím osobně, to vůbec není myšleno ve špatném! :-)))

2 Chachina Chachina | 27. listopadu 2006 v 11:13 | Reagovat

Sargo: Já to teda osobně beru! :-) Já, taková tichá šedá myška, co se nikdy raději moc nahlas neprojevovala.. :-) Copak můžu za to, že jsem se zamilovala do někoho, kdo neustále trénoval hlasivky na valných hromadách? :-))) Ano, synek je věrná kopie svého otce.. a nejen v hlučnosti (rozdíl je jen v tom, že my máme rozumnou babičku a necpe ho odmalička sladkostmi..)

3 Chachina Chachina | 27. listopadu 2006 v 11:14 | Reagovat

(Jedna z našich domácích nejpoužívanějších vět je: "Jaroušku (příp. Adámku), neřvi, prosím tě" :-)))))

4 Monika Monika | 28. listopadu 2006 v 11:18 | Reagovat

Nevěřím, že by mohlo být hlasitější dítě než naše, nezažili jste ho v nejhlučnějším rozpoložení. Ale po kom tedy je, fakt netuším, já jsem tichá, manžel poměrně taky (akorát huláká, když telefonuje), asi nějaké pra(pra)geny...

Jinak taky hrajem na schovku, většinou ale musím lézt po čtyřech a porůznu se schovávat. Člověk by neřek, jaká je to na čtyřech dřina :o)

5 Chachina Chachina | 28. listopadu 2006 v 13:56 | Reagovat

Tak se někdy stavte.. a budete si říkat, jak tichoučkého synka máte :-)))

Já tedy nelezu po čtyřech, zato ale velmi často chodím v předklonu.. a moje záda pomalu začínají stávkovat.. To byly časy, když to miminko jen tak leželo a koukalo :-)

6 Sargo Sargo | 28. listopadu 2006 v 19:41 | Reagovat

Monika: věř. Adámek je hlasitější než 99% dětí ve chvílích, kdy si normálně povídá. Okamžik, kdy to opravdu rozbalí, si neodvažuji ani představovat :-D

(Chachina: jak vidíš, hluboce na mě naše tehdejší návštěva zapůsobila :-D)

Po dnešku mi záda taky fest stávkují. Volno  mám vždycky dvě minuty po té, co se ozve prdící kanonáda. Ach jo, už aby ho to zase přešlo :-/

7 Chachina Chachina | 30. listopadu 2006 v 0:11 | Reagovat

Sargo: To jsem ráda, že jste si z té návštěvy odnesli jen ty "nejlepší" dojmy..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama